Zvládejte stres jako astronauti: Lucie Ráčková o stresu v extrémních podmínkách

V úvodu Lucie vysvětluje základní pojmy: “Extrémní podmínky jsou takové, kdy tým vykonává práci v nekonvenčním prostředí (např. pod extrémním tlakem, v izolaci, v nebezpečných podmínkách) a kde má selhání vážné důsledky. Izolace je stav redukce normální úrovně smyslových a sociálních stimulů, potenciálně i omezení volného pohybu a prostoru.”

Dále odhaluje stresory, kterým čelí polárníci na Antarktidě a astronauti ve vesmíru a v čem se původní expedice liší od těch dnešních: “Dnešní polárníci a astronauti jsou zásadně odlišní od dřívějších. Pro první mise se vybírali odolní muži, kteří měli tzv. right stuff. Muži, kteří preferovali ambicoózní výzvy a uspokojovala je dobře odvedená práce, ale nepotřebovali vždy ve všech převálcovat ostatní. Museli být empatičtí a citliví vůči ostatním a nesměli být pasivní, agresivní ani pasivně agresivní.”

Vysvětluje, že dnešní členové extrémních týmů se vybírají podle několika faktorů - zkušenosti a motivace, kognitivních schopností a schopnost práce pod tlakem, zdravotní způsobilosti, psychologického profilu a konkrétního úkolu v týmu.

Ve výzkumu většinou praxi předchází teorie, ale ve výzkumu stresu v extrémních podmínkách je to naopak - teoretické poznatky o stresu vycházejí z praxe.

Jak sestavit dobrý tým?

Dle výzkumu Dr. Suzanne Bell (NASA, Human Behavior Performance) pro sestavení dobrého týmu nezáleží na povrchových charakteristikách jako je věk, etnicita nebo vzdělání, ale na těch hlubších - osobnost, postoje, hodnoty, prokazatelné schopnosti.

Stres je důležitou součástí života v extrémních podmínkách. Klíčové je získat nad tím kontrolu a umět stres rozpoznat u sebe i u ostatních, umět předvídat důsledky a umět stres využít ke zlepšení. V tomto kontextu Lucie zdůrazňuje roli teambuildingu: “Teambuilding je pro zdravý tým zásadní. Kromě toho, že se členové týmu lépe poznají a rozvíjí mezilidské schopnosti, teembulding je tréninkem pro reálné stresující situace a podněcuje navázání vztahů, na kterých se později staví.”

Pro fungování týmu nemusí být všichni v zenu, ale musí umět rozpoznat, když nejsou

Ve zvládání stresu je klíčová schopnost stres rozpoznat - u sebe i ostatních. Stres se může projevovat nervozitou, opakujícími se chybami, problémy s praktickými schopnostmi, vyčerpáním, ale také změnami chování - člověk mluví nebo vtipkuje moc/málo. Abyste byli schopni rozpoznat, jak moc člověk mluví nebo vtipkuje v běžných versus stresových situacích - musíte ho v těch situacích nejprve poznat. A tady přichází na scénu zmiňovaný teambuilding.

Vlastnosti, které se hodí mít:

Do extrémních týmů se vybírají lidé s konkrétními osobnostními rysy, které je předurčují nejen k úspěšnému se vyrovnání s extrémním stresem, ale také podporují celkové fungování týmu. Jsou to odolnost, přívětivost, ohleduplnost, svědomitost a emoční stabilita. 

• Odolnost je schopnost se s chladnou hlavou vyrovnat s negativními událostmi a těžkostmi. Odolnost zmírňuje negativní dopady stresu a odolní lidé jsou také oporou pro ostatní. Trénováním odolnosti zlepšujete schopnost spolupracovat v těžkých situacích, zvládat náročné činnosti, schopnost lépe se rozhodovat a vyjednávat v náročných podmínkách.
  • Svou odolnost podpoříte zdravým životním stylem (cvičení, jídlo, spánek, zdravé vztahy), tréninkem všímavosti (svých emocí, situace, kontextu) a výzvami (sport, otužování, soutěže).
  • Tip: Mentální odolnosti se věnujeme hned v prvním díle Soulmio podcastu.

• Přívětivost je osobnostní charakteristika, která podněcuje spolupráci, zájem o ostatní a své okolí i práci v týmu. Přívětivost můžete trénovat posilováním sociální a emoční inteligence, ale také odhalením příčiny své případné nevlídnosti.

Proč jsem zrovna nevlídný?

• Chci ukázat, že jsem lepší než ostatní? Možná to chce zapracovat na sebevědomí.
• Chci ulevit nahromaděnému stresu? Určitě najdete lepší způsob než hádku.
• Jsem prostě znuděný? Najděte si lepší aktivitu.
• Mám obavu, že mě lidé využijí? Zapracujte na nastavení zdravých hranic.

• Svědomitý člověk má rád čistotu a pořádek, dokončuje projekty včas, je pozorný vůči detailům, je samostatný a nevadí mu plánování a rozvrhy.
  • Svědomitost u sebe můžete podpořit kognitivně-behaviorální terapií, metakognitivními technikami nebo posilováním vůle a odolnosti.
• Emočně stabilní člověk je spíše pozitivní, uvolněný a sebevědomý, snadno se adaptuje, uvažuje logicky a zůstává nad věcí.
  • Emoční stabilitu vám pomůže posílit cvičení mindfulness, změna narativu (způsob, jakým popisujete situace nebo sami k sobě mluvíte), terapie a ovládnutí technik pro zvládání stresu.

Online události, které si už nesmíte nechat uniknout